Úvodní stránka > Standardizace v NATO

Standardizace v NATO

Standardizace v NATO

Standardizace NATO je definována jako tvorba a zavádění koncepcí, doktrín, postupů a modelů k dosažení a udržení slučitelnosti, kompatibility, zaměnitelnosti nebo shodnosti, které jsou nezbytné k dosažení požadované úrovně interoperability nebo pro optimalizaci využívání zdrojů, a to v oblastech operační, výzbrojně-technické (materiálové) a administrativní.

Standardizační politika NATO je schválena Severoatlantickou radou; jejím výkonným orgánem je Výbor pro standardizaci (CS).


Cíle standardizace v NATO

Mezi zásady Aliance patří, že státy a orgány NATO zvyšují svoji interoperabilitu prostřednictvím standardizace pro posílení obranných schopností Aliance.

Státy a orgány NATO budou vypracovávat, schvalovat a společně zavádět standardizační dohody NATO (STANAG) a spojenecké standardy (AS) pro dosažení a udržení požadované úrovně interoperability a pro optimalizaci využití zdrojů.

Navíc, státy a orgány NATO mohou vypracovat nebo navrhnout standardy výhradně spojené s danou oblastí výzbrojně-technické (materiálové) standardizace, které sice přímo nesouvisí se zlepšením interoperability, avšak jsou považovány za užitečné. Takovéto výzbrojně-technické (materiálové) standardy (STANREC) budou doporučeny těmito státy k použití v rámci Aliance.


Principy standardizace v NATO

1. Všeobecné alianční cíle

Sama standardizace netvoří konečný cíl procesu. Potřeba standardizace vychází ze všeobecných politických cílů Severoatlantické smlouvy a zejména ze Strategické koncepce Aliance a Ministerské směrnice pro obranné plánování v NATO.

2. Harmonizace standardizace a obranného plánování NATO

Podstatný prvek harmonizace a dosažení interoperability tvoří koordinace mezi jednotlivými oblastmi obranného plánování NATO. Pro členské státy, zapojené do systému Plánování výstavby schopností, se standardizační proces uskutečňuje prostřednictvím cílů výstavby schopností a Pravidelným hodnocením obrany. Prostřednictvím Cílů Partnerství se stanovují standardizační požadavky (SR) těm státům, které se v rámci programu PFP podílejí na Procesu plánování a hodnocení obrany (PARP). Zavedení těchto požadavků je pak posuzováno v hodnocení PARP.

3. Jednota úsilí

Jednota úsilí je posilována sladěním a koordinací standardizace mezi členskými státy, strategickými velitelstvími a hlavními výbory NATO za řízení Organizace NATO pro standardizaci (NSO).

4. Využití civilních standardů

Aliance bude využívat v maximální míře vhodné civilní standardy, pokud neexistují vážné důvody je nepoužít. NATO bude vytvářet své standardy pouze tam, kde nebudou k dispozici využitelné civilní standardy.

5. Dosažení standardizační úrovně

Státy musí dosáhnout standardizačních úrovní tak, jak je uvedeno v daném standardizačním požadavku. Existují následující úrovně standardizace:

  • Kompatibilita (slučitelnost) - vhodnost výrobků, postupů nebo služeb pro společné použití za stanovených podmínek ke splnění důležitých požadavků bez vzájemného ovlivňování.

  • Zaměnitelnost - schopnost jednoho výrobku, postupu nebo služby být použit místo jiného (jiné) ke splnění daných požadavků.

  • Shodnost - stav dosažený tehdy, když je používána stejná doktrína, postupy nebo zařízení.

6. Zpětná vazba

Zpětné hodnocení zasíláním připomínek, které se týkají splnění standardizačních požadavků a zavedení STANAG je důležitou částí standardizačního procesu.

7. Závazek státu

Standardizace v rámci NATO je v zásadě dobrovolná. Státy jsou pouze vyzývány, aby aplikovaly využitelné standardy v maximálním rozsahu. V některých případech se státy mohou dohodnout na povinném zavedení zvláštních standardů. Naprostý soulad s cíli výstavby sil je klíčovým aspektem pro závazky států zapojených v plánování výstavby sil pro zlepšení standardizace. Ty STANAG, které se týkají interoperabilních požadavků cílů výstavby sil, budou upřednostňovány prostřednictvím příslušných výborů, zatímco státy NATO se budou snažit je zavádět vzhledem k časovému schématu každé ze schopností cílů výstavby sil a jejich národním prioritám.

8. Zavedení v NATO

Jednotlivé aplikovatelné standardizační dokumenty NATO, které jsou vyhlášeny za platné, budou zavedeny velitelstvími NATO, agenturami NATO a dalšími orgány.

9. Terminologie

V dokumentech NATO se musí používat jen taková terminologie, která je odsouhlasena pro NATO.


Standardizační dokumenty NATO

1. Standardizační dohoda NATO

Standardizační dohoda NATO (STANAG) je záznam dohody mezi některými nebo všemi členskými státy k přijetí stejné nebo podobné výzbroje, munice, materiálu, zásob, skladování a způsobů činnosti v oblasti operační, výzbrojně-technické (materiálové) a administrativní.

2. Standardizační doporučení NATO

Standardizační doporučení NATO (STANREC) je dokument, který uvádí seznam jednoho či více standardů NATO nebo standardů mimo NATO týkajících se aliančních aktivit, jež nemají vztah k interoperabilitě. STANREC jsou vytvářeny a výhradně používány jen v oblastech výzbrojně-technické (materiálové) standardizace.

STANREC je nezávazným dokumentem používaným na bázi dobrovolnosti a nevyžaduje žádný závazek států k zavedení standardů, které jsou v něm uvedeny.

2. Spojenecká publikace

Spojenecká publikace (AP) je oficiálním standardizačním dokumentem NATO, na jehož zavedení se dohodly některé nebo všechny členské státy, a který je rozšiřován do stupně uživatelů. U AP, které vyžadují formální potvrzení dohodou, k tomu slouží stručná, tzv. "přejímací" standardizační dohoda NATO (covering STANAG). Dále může být AP, která nemá vztah k interoperabilitě, přejímána prostřednictvím STANREC. AP, které do svého znění vyžadují příspěvek od jednotlivých zemí, nejsou obvykle přejímány žádným STANAG ani STANREC.


Oblasti standardizace v NATO

Aliance vytváří standardizační dokumenty v následujících oblastech:

a) Operační

Standardizační dokumenty, které mají vliv na vojenskou praxi a mohou být využity pro vypracování doktrín, taktiky, techniky, postupy, výcvik, systémy hlášení a mapy. V oblasti operační standardizace existuje pět Rad jednotlivých operačních oblastí: společná, námořní, pozemní, vzdušná a zdravotnická.

b) Výzbrojně-technická (materiálová)

Standardizační dokumenty NATO, které specifikují společné technické požadavky výzbroje a techniky v průběhu celého životního cyklu. Pojem výzbroj a technika může zahrnovat komplexní systémy, včetně systémů pro konzultace, velení a řízení (C3), dále zbraňové systémy, podsystémy, styková zařízení, montážní díly, jednotlivé prvky systémů, náhradní díly a spotřební materiál včetně munice, paliva, zásob.

c) Administrativní

Standardizační dokumenty NATO, které ulehčují administrativní činnosti Aliance v různých oblastech, a to včetně, nikoliv však výhradně, terminologie, financí, lidských zdrojů a vojenských hodností.


Civilní standardy

1. Vhodné civilní standardy by měly být používány v rámci NATO přednostně, a pokud je to možné, bez dalších úprav. Pokud budou přebírány vybrané civilní standardy jako standardy NATO, pak platí následující pořadí priorit:

a) mezinárodní standardy vytvářené ISO, IEC, ITU, IETF4 nebo jiné veřejně dostupné normy, přijaté do používání v rámci NATO;

b) regionální (mezinárodní) standardy, jako jsou například evropské standardy (ES) a evropské telekomunikační standardy (ETS);

c) národní standardy;

d) obchodní veřejně dostupné standardy (POZOR: Nezaměňovat s veřejně dostupnými podmínkami (PAS) ISO nebo ISO/IEC);

e) civilní standardy a obchodní státem dodávaná sériově vyráběná zařízení a výrobky (COTS a GOTS); mohou být používány jen za předpokladu, že příslušný orgán NATO ověřil a doporučil jejich používání v NATO na základě spolehlivosti, cenové výhodnosti, z bezpečnostních aspektů a také z hlediska dostupnosti těchto výrobků.

    2. Pokud jsou nějaké civilní standardy převzaty pro standardizaci v NATO, musí být v textu přejímacího dokumentu (STANAG, STANREC) uveden název vydávající civilní organizace, číslo, titul a datum vydání příslušného civilního standardu. Tam kde civilní standard není příliš vhodný a je potřeba jej doplnit, pak musí být vytvořen standardizační dokument NATO s nahrazeným nebo doplněným textem. Pokud je reprodukován text z civilního standardu, pak orgán TA/DTA musí zajistit, aby nedošlo k porušení autorských práv, nebo aby organizace na tvorbu standardů (SDO) vydala povolení pro jeho užití.

    Nahoru